Ašský zlom, tektonika a neotektonika

" Vše co je pevné se chvěje, láme a přetváří v nekonečně dlouhém čase, často neznatelně, často trvale a v jediném lidském životě skoro nepoznatelně"!

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"text v přípravě"
(text v přípravě)

CO JE AŠSKÝ ZLOM a TEKTONIKA?

text v přípravě

VYUŽITÍ:

text v přípravě

PŮVOD JMÉNA:

text v přípravě

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

text v přípravě

KDE AŠSKÝ ZLOM A TEKTONIKU NAJDEME A JAK VYPADAJÍ?

text v přípravě

LEGENDA A POZNÁMKY:

text v přípravě

"ašský křemenný val - val morfologicky vystupující s. a jv. od Aše. Má směr SZ-JV a je intenzívně silicifikovaným mylonitem dislokačního pásma. Su."
(zdroj: Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, 1983, ACADEMIA, Josef Svoboda a kol., str. 100)

"český křemenný val - probíhá paralelně s tektonickým směrem Českého lesa od Furth im Walde (SRN) k severozápadu přes západní okolí Poběžovic, k Přimdě, Tachovu a do záp. okolí Mariánských Lázní, kde končí. Všeobecná charakteristika č. k. v je stejná jako - u bavorského k. v. (1)."
(zdroj: Svoboda J. a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, ACADEMIA Praha., s. 233)

"Výraznější křemenná žíla (20) je vymapována v úseku mezi Aší a Kamennou. Křemenné žíly odpovídají s. části ašského křemenného valu. Vznikly intenzivní silicifikací mylonitu podél velkých zlomů. Vnitřní části silicifikovaného pásma tvoří mléčně bílý křemen."
(zdroj citace: vysvětlivky k souboru geologických a ekologických map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50000, List 11-11 Aš, ČGÚ Praha, 1993, ISBN 80-7075-140-1)

"Ašská rozsedlina" - symbol "a"; vyznívání českého křemenného valu - symbol "č" - probíhá přes smrčinský masiv a další krystalické série metamorfovaných hornin sv. směrem do SRN
(zdroj: tektonické schéma listu Karlovy Vary, vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 200000)

Tektonicke_schema_listu_k_vary_01_mapa_oriznuto

Tektonicke_schema_listu_k_vary_02_legenda_oriznuto

... sken tektonické mapy (z vysvětlivek ke geologické mapě 1 : 200 000)...

struktura_predplatformniho_skalniho_zakladu_ceskeho_masivu_holub_1990

... výřez ze strukturní mapy Českého masívu...; zdroj: Jan Holubec, Struktura ČESKÉHO MASÍVU, 1990, Ústřední ústav geologický, ISBN 80-7075-062-6 (sken ze skládané mapy, 600 dpi, Strukturní mapa Českého masívu, 1 : 500 000, Jan Holubec 1986)

mottl_kremenne_zily_legenda

... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 - v mapě jsou červeně vyznačeny křemenné žíly, které jsou na některých zlomech; křížky označují solitérní křemenné bloky (velké kameny) na povrchu terénu, což může indikovat výskyt dalších křemenných žil (a zlomů)... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)

hlubinne-zlomy-v-ceskem-masivu-stovickova-1973-zmenseno

... hlubinné zlomy v Českém masivu  - tektonika na Ašsku (včetně křemenného valu) je poplatná hlubinné struktuře tachovského zlomu (základní hlubinný zlom směru sz. - č. 9), mariánskolázeňské zlomové pásmo spolu s mariánskolázeňským zlomem směru sz. - č. 10 tvoří "hranici" mezi geologickými jednotkami Smrčiny a Krušné hory (1) a z jeho zlomových struktur pochází současné zemětřesení (= zemětřesné roje na Ašsku/Chebsku)..., zdroj obrázku: příloha publikace: ŠŤOVÍČKOVÁ, Naděžda. Hlubinná zlomová tektonika a její vztah k endogenním geologickým procesům. Praha: Academia, 1973.

neotektonicka-mapa-1ku500tis-UUG-1989-A.Kopecky-vyrez-web

... mapa mladších tektonických struktur českého masivu - výřez, měřítko 1 : 500 000, sestavil A. Kopecký, Praha 1989, Ústřední ústav geologický (2)...

amplitudy-tektonickych-deformaci-neogenniho-az-kvarterniho-obdobi-legenda-web

... legenda - amplitudy "neotektonických" deformací...

amplitudy-tektonickych-deformaci-neogenniho-az-kvarterniho-obdobi-legenda-01-web

.. legenda k mapě výše uvedené...

Neotektonická aktivita v Českém masívu probíhá posledních cca 24 mil. let (tj. od konce paleogénu do současnosti). Je to období, které navázalo na předchozí relativně klidný "tektonický režim platformního typu" se vznikem "typických platformních sedimentárních formací" (mezozoikum-druhohory a část terciéru-třetihor-paleogénu). V mladším období, tj. v neogén-kvartérní etapě (až dosud) docházelo (a dochází) k orogenním pohybům - obnovením horského reliéfu a vzniku molasových formací. Jde tedy o dvě principiálně odlišné tektonické etapy, které formovaly Český masív po paleozoiku (hercynidách) (3).

Současná tvář povrchu Ašska je poplatná nejmladším neotektonickým aktivitám a patří k oblastem s definicí "Oblast intenzívních neotektonických pohybů / převážně metamorfované hercynidy / oblast slabé epiplatformní orogeneze" (Kopecký, 1989) s amplitudami tektonických deformací v rozsahu 300-500 (a více) m.

dmr5g-patrny-vyzdvih-krajiny-od-granitu-po-kvarcity-vyznaceno

Výrazné geomorfologické struktury jsou patrny z digitálního modelu reliéfu (dmr5) - na první pohled vidíme hluboce zaříznutá údolí potoků - doklad o rychlém výzdvihu oblasti...

Území s největším zdvihem mají velmi hluboce zaříznutá údolí potoků (Bílý Halštrov, částečně Ašský potok, ...). Lze sledovat antiklinální struktury (antiklinály) neotektonického stáří, jež:

a) kopírují starší geologickou stavbu ("podloží")... (text v přípravě)

obrázek v přípravě

b) nekopírují starší geologickou stavbu ("podloží")... (text v přípravě)

obrázek v přípravě

xxx

LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:

(1) ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975., str. 1)
(2) Mapa mladších tektonických struktur českého masívu. 1:500 000. Praha: Ústřední ústav geologický, 1989. ISBN 80-7075-007-3. Autor: A. Kopecký.
(3) xxx
(4) xxx