Jak to asi bylo - exkurze do hloubky času i země

... vše zde prezentované "berte s rezervou" (!); je to můj náhled podpořený nesoustavným studiem mnoha materiálů a nemusím mít vždy stoprocentní pravdu; ostatně "pravda" v geologii - podobně jako v ostatních vědeckých oborech - je mnohdy "vrtkavá" a vratká ⁽¹⁸⁾; dokládá to neuvěřitelné množství nových informací, jež se v geologii objevily a objevují za poslední desítky let... a jak s oblibou říká "nestor" geologie našeho kraje RNDr. Petr Rojík, PhD. ⁽¹²⁾: "geolog má dvě ruce proto aby mohl říct, že to je (bylo) tak... nebo tak :-)"...

POHLED ZPĚT

"Jak to na našem malém území Ašska opravdu bylo se můžeme úspěšně dohadovat :-)." Máte-li jiný názor, než zde prezentuji :-), dejte mi hned vědět!

Geologové zkoumají oblast Čech a Českého masivu již déle než 180 let. Naše "české území" patří k nejprozkoumanějším na světě a v řadě případů jde o opravdovou "učebnici geologie". Řada závěrů z letitých bádání je dnes již obecně přijatá a učí se jako nezpochybnitelné pravdy! Ovšem jsou i geologové, kteří mají názory a závěry zcela odlišné ⁽²⁾ a čas ukáže, zda mají pravdu. Osobně novým náhledům fandím! Ony jsou totiž motorem pokroku...

Ašsko je zkoumáno podobně dlouho ⁽¹¹⁾. Jeho geologické poměry jsou (pravděpodobně) poprvé znázorněny v geologické mapě profesora Dr. Reusse z roku 1850 


a  na nedávno objevené geologické mapě Čech z roku 1875



Ašsko a jeho široké okolí (v kontextu stavby a vývoje celého Českého masivu ⁽³⁾) je budováno velmi starými horninami, jejichž původní materiál vznikal nejméně před miliardou let... Jak už to tak v geologii bývá, vše co kdysi vzniklo, často zaniklo nebo bylo postupně mohutně přetvořeno, zapracováno do nových struktur horstev a skryto = dnešní pohled tak nemusí obsahovat vše, co se skutečně kdysi událo ⁽⁸⁾. V celém širším regionu Čech ⁽³⁾ dnes pracujeme se třemi významnými "událostmi", ke kterým máme "geologické" důkazy a které formovaly Čechy, náš kraj i samotné Ašsko ⁽⁴⁾. Jde o tzv. horotvorné (orogenní) pochody ⁽⁵⁾ někdy označované jako "vrásnění" - nejstarší kadomské, mladší variské a nejmladší (dnes doznívající) alpinské. Z hlediska vývoje Země jako planety šlo o údálosti relativně krátce trvající ("jen" desítky milionů let) a navzájem od sebe oddělené dlouhým (až stovky milionů let trvajícím) "relativním" klidem. Dnes bychom mohli říct, že šlo o jakési "eventy", jež se najednou objevily a rychle zanikly. Netrvaly totiž nepřetržitě, děly se v různě silných pulsech, působily různou silou (tlaky, uvolnění) a z  různých směrů. Navíc se děly v různých zeměpisných šířkách a délkách ⁽¹⁹⁾ a ve výsledku za sebou zanechávaly velmi silné nebo naopak jen slabé deformace zemské kůry a různě přeměněné horniny. Mezi "eventy" byla dlouhá časová období. Dost času na to, aby vše vzniklé postupně zaniklo, hory byly rozmělněny na prach a odneseny do moří, jezer a větrem na jinou pevninu, klid to byl relativní, občas soptily sopky, padaly meority, země se probouzela zemětřesením a vznikaly mnohakilometrové akumulace usazených hornin. 

Máme smůlu, že mladší geologické procesy úspěšně zastřely ty starší a čím víc se díváme do minulosti, tím je výklad, dekódování a pochopení geologického vývoje ⁽⁸⁾ složitější a vlastně i nepřesnější! Máme štěstí, že jsme v období, kdy ještě horotvorné děje doznívají = jsme tak přímými účastníky mnoha geologických procesů ⁽¹⁷⁾. Máme "kliku" ⁽²⁰⁾, že (oproti minulosti) disponujeme znalostmi geologických výzkumů za dlouhé období z relativně omezeného území ⁽³⁾, které patří k nesložitějším a nejzajímavějším na světě. A hlavně! Dnes disponujeme úžasnými technickými a technologickými prostředky, jež dovolují geologická a související bádání dělat jinak, než v minulosti. Používají se (například) matematické a fyzikální modely (díky výpočetní technice apod.) a lze očekávat, že po dostatečném zapojení AI ⁽²¹⁾ geologové vyřeší spousty dosud sporných teorií a výsledků výzkumů!

Dnešní přímo pozorovatelná tvář Ašska je výsledkem geologických dějů v posledních 2-20 miliónech let ⁽⁹⁾ a spadá do "dozvuků" ⁽¹⁰⁾ nejmladšího alpínského "vrásnění", které vrcholilo někdy ve třetihorách a probíhá posledních cca 145-65 milionů let (dle ⁽⁶⁾ 65 milionů let, což je zhruba 1 % z geologické historie Země) . 

Na formování "základů" geologické stavby Ašska (podobně jako na stavbě celého českého masivu) se podílelo nejstarší vrásnění - kadomské (vrcholící před 575 až 540 milióny let) a zejména vrásnění mladší - variské (v devonu, před 370 mil let a na začátku karbonu před 340 mil let) s důležitými dozvuky protavení žul do "hotových - starších - struktur" (ve dvou vlnách před 325 a 290 milióny let) ⁽⁶⁾. Pozůstatky kadomských aktivit dnes tvoří horniny v hlubokých základech Ašska, jež jsou - ne zcela jasným způsobem - zapracovány do pozdějšího variského horstva ⁽¹⁵⁾ na které jsou "nesouladně" napasované horniny vzniklé při vrásnění variském ⁽¹⁶⁾, které - díky složité příkrovové stavbě - zastřelo původní stavbu a dalo geologickým strukturám dnešní ráz.

Jak jednoduše, avšak neúplně a nepřesně řečeno :-(!

Musíme totiž ještě doplnit, že někdejší "kadomské horstvo" vzniklo ze starších hornin (dnes nedochovaných, pocházejících ze starších orogenezí) a následně z velké části zmizelo (bylo erodováno a odneseno). "Zbytky" těchto kadomských struktur zde byly i v době variského vrásnění a staly se jeho součástí. Erodovaný materiál kadomského stáří (usazovaný převážně v přilehlých mořích) byl základem pro pozdější vznik variského horstva ⁽¹³⁾, jež se vyznačuje (pro běžného pozorovatele nepřehlednou) příkrovovou (a šupinovou) stvabou, kdy byly přes sebe posouvány horninové celky na vzdálenosti větší než 5 km. Některé variské horniny Ašska byly znovu metamorfovány při výstupu žulových mas Smrčinského plutonu (kontaktní metamorfóza s nedalekým dosahem), který utuhnul v základech horstva a možná se někde "protavil" až na povrch. Ovšem v dalších geologických obdobích i variské horstvo (mohutností často přirovávané k dnešnímu Himálaji) zmizelo podobným způsobem jako horstva předchozí ⁽¹⁴⁾. Naposled se geologické síly vzchopily a zasáhly náš terén při alpínském vrásnění. Horotvorné tlaky vrásnící Alpy dolehly až k nám, způsobily vyklenutí a rozpraskání celého Českého masivu do bloků, oživily staré zlomy a nechaly bloky klesat i stoupat..., když odezněly, zbyly tu různé deprese, jež byly dál vyplňovány vším, co bylo v širém okolí ohlodáváno vodou a větrem + fyzikálně i chemicky degradováno... Vpodstatě stále stejná písnička a pořád dokola. Dnes se tak procházíme po povrchu krajiny a zároveň hluboko ve varisko-kadomských základech, domodelovaných nejmladšími horotvornými ději a (později, až do dnešní doby) relativně nepřerušeně měněné vnějšími geologickými silami (... a člověkem).

Dnes pozorujeme aktuální geologickou situaci vzniklou prostorově zcela jinde, v jiných časech, v nepředstavitelně dlouhých obdobích a za jiných podmínek! - text v revizi

další text v přípravě



Schéma rozšíření geologických jednotek (bez kvartéru) v ašském výběžku; zjednodušeno dle geologické mapa ČSSR 1 : 500 000 z r. 1967; legenda:
1 - terciér; 2 - starší paleozoikum; 3 - kambrium až svrchní proterozoikum; 4 - svojslídné ruly; 5 - granitoidy; 6 - zlomy; 7 - státní hranice
(zdroj: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, List 11 - 11 Aš; zpracoval kolektiv autorů: M. Haková - M. Hazdrová - J. Kovanda - Z Lochmann - V. Lysenko - V. Majer - V. Muller - V. Škovor - M. Štemprok - M. Tomášek; editor V. Muller; Český geologický ústav, Praha 1993;  ISBN 80-7075-140-1)

tabulka v přípravě - zatím jen "šablona"

Vývoj Ašska v geologické minulosti (rozpracováno) - náhled v .pdf



Stratigrafie (rozpracováno) - dle různých zdrojů (geologické mapy, vysvětlivky, monografie, terén :-)  - náhled v .pdf

Širší souvislosti:



zdroj: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/1_kapitola.htm


zdroj: Petránek, on-line geologická encyklopedie (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?variske_vrasneni)


Český masiv:




zdroj: Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu, Jan Cháb, ČGU Praha, 2008



Obr. 1.4  Postavení Českého masivu v rámci evropských variscid (podle Kachlíka 2003: 1 moldanubická zóna (na povrch vystupující masivy označeny zkratkami: MO - moldanubikum a jemu metamorfně odpovídají­cí jednotky v Českém masivu (ČM), CFM - Centrální francouzský masív, GK- galicijsko-kastilská oblast, AM - Armorický masív; 2 sasko-duryňská oblast: O - Odenwald, 5 - Spessart, OM - Ossa Morena); 3 rhenohercynská zóna (H - Harz, RBP - Rýnské břid­ličné pohoří, BRM - Brabantský masív, C - Cornwall, JPZ - jihoportugalská zóna; 4 asturská zóna, 5 kantabrijská zóna; 6 tepelsko­barrandienská oblast a severoarmorická oblast; 7 moravosilesikum, 8 variská předhlubeň; 9 alpinská předhlubeň; 10 východoev­ropská platforma, 11 africká platforma; 12 tektonické hranice jednotlivých zón evropských variscid (nerozlišené) a tektonický okraj východoevropské platformy - TL (Tornquistova linie); 13 tektonické hranice prvního řádu: čela alpinské a variské deformační fron­ty, významné kaledonské sutury: T5 sutura po kaledonském uzavření Tornquistova moře, 15 - sutura po kaledonském uzavření oce­ánu Iapetus; samostatné jednotky připojené k východoevropské platformě během staršího paleozoika, MPM - Malopolský masív, BV - Brunovistulikum.

zdroj: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2008/Z4066/reggeol.pdf

projekt WISTAMERZ - Metallogenic-Map-of-the-Erzgebirge-and-Vogtland-Area (květen 2019)

Das Ziel des Projektes WISTAMERZ bestand in der Entwicklung und Anwendung neuer Verfahren zur Perspektivitätsprognose großer Territorien auf seltene und wirtschaftsstrategische Hochtechnologiemetalle (WHTM, wie z.B. Ga, Ge, In, Li, Sb, Se, Sn, Ta, Te, W) am Beispiel des Erzgebirges. Aufbauend auf einer Kombination von Methoden zur Gewinnung von Neudaten, deren Integration mit vorhandenen Informationen, der Weiterentwicklung von metallogenetischen Modellvorstellungen und der Entwicklung von neuen Auswerteverfahren (neuronale Netze, andere daten- und wissensbasierte Verfahren) sollte eine neue Stufe der Datenintegration und Prognosegenauigkeit erzielt werden. Die Vorstellungen zur Metallogenie des Erzgebirges waren hinsichtlich der stofflichen Inhalte (insbesondere auch WHTM) und der räumlichen Verbreitung der Mineralisationen sowie deren zeitlicher Entwicklung und genetischer Interpretation substanziell zu vertiefen und abschließend in einer neuen metallogenetischen Karte darzustellen. Aufbauend darauf sollten Prospektions- und Bewertungskriterien als Grundlage für die Ausweisung neuer Höffigkeitsflächen ermittelt werden.

(prozatímní překlad - google translator:
Cílem projektu WISTAMERZ bylo na příkladu Krušných hor vyvinout a aplikovat nové metody pro prognózu perspektivy velkých území na vzácné a ekonomicky strategické high-tech kovy (WHTM, jako jsou Ga, Ge, In, Li, Sb, Se, Sn, Ta, Te, W). Na základě kombinace metod získávání nových dat, jejich integrace se stávajícími informacemi, dalšího vývoje metalogenetických modelů a vývoje nových metod hodnocení (neuronové sítě, jiná data a metody založené na znalostech) by mělo být dosaženo nové úrovně integrace dat a přesnosti prognóz. Představy o metalogenezi Krušných hor bylo nutné podstatně prohloubit s ohledem na materiálové obsahy (zejména WHTM) a prostorové rozložení mineralizací i jejich časový vývoj a genetickou interpretaci a nakonec je prezentovat v nové metalogenetické mapě. Na základě toho by měla být stanovena vyhledávací a hodnotící kritéria jako základ pro označení nových oblastí potenciálního zájmu.)

70 - 0 Ma

The formation of the Eger rift above a mantle plume began with the intrusion of ultramafic alkaline dikes, followed by extensive volcanism (30 Ma). Small volumes of mafic and alkaline volcanics are emplaced throughout the Erzgebirge/Vogtland area in dykes, pipes and maars. Faults were reactivated; heat domes led to continued mineralisation processes in mostly pre-existing tectonic structures (e.g. barite and fluorite veins, U, Co, Ni, Ag, As, Bi veins).

(prozatímní překlad - google translator:
Tvorba egerské trhliny nad pláštěm začala průnikem ultramafických alkalických hrází, po nichž následoval rozsáhlý vulkanismus (30 mil. let). Malé objemy mafických a alkalických vulkanitů jsou umístěny v celé oblasti Erzgebirge/Vogtland v hrázích, rourách a maarech. Poruchy byly znovu aktivovány; tepelné kupole vedly k pokračujícím mineralizačním procesům ve většinou již existujících tektonických strukturách (např. žíly barytu a fluoritu, žíly U, Co, Ni, Ag, As, Bi).)



290 - 70 Ma

During the Permian to Cretaceous, fault zones with dominant NW-SE strike dissect the Erzgebirge/Vogtland into several tectonic blocks. Concurrent with the tectonic activities, heat domes produce several generations of metalliferous hydrothermal systems (e.g. fluorite, U, As, Sn, Cu, Pb, Zn, Au, Ag, relocating metals and minerals from former deposits into vein structures and seams using suitable lithologies as geochemical traps. Decreasing tectonic and thermal activities lead towards a slow cessation of endogenic activities in the upper Permian (257 Ma). In the Cenomanian to Turonian the area is partially covered by fluvial and shallow marine deposits hosting modest tin and gold placers.

(prozatímní překlad - google translator:
Během permu až křídy člení zlomové zóny s dominantním SZ-JV úderem Krušné hory/Vogtland na několik tektonických bloků. Souběžně s tektonickými aktivitami produkují tepelné dómy několik generací kovonosných hydrotermálních systémů (např. fluorit, U, As, Sn, Cu, Pb, Zn, Au, Ag, přemísťování kovů a minerálů z bývalých ložisek do žilných struktur a slojí pomocí vhodných litologií jako geochemických pastí. Snižování svrchních tepelných aktivit směrem k pomalému tektonickému a endogennímu působení (257 mil. let) V cenomanu až turonu je oblast částečně pokryta fluviálními a mělkými mořskými ložisky se skromnými rýžemi cínu a zlata.)



325 -290 (?) Ma

The main intrusion phase of the Variscan Granites lasts from 325 to 315 Ma, Minor extensive magmatic events occurred until 290 Ma. Rising fluid rich granitic melts assimilate metal bearing metasediments and redistribute the metal content. Sn, Li and W are enriched in suitable structures of apical parts of intrusions, volcanic pipes, breccias and fault zones, partly with a rich polymetallic component (Cu, Sb, Bi, Co, Au, In). Hydrothermal-metasomatic processes overprint preexisting stratiform deposits producing further enrichments in suitable lithologies. Hydrothermal-metasomatic processes overprint preexisting stratiform deposits producing further enrichments in suitable lithologies.

(prozatímní překlad - google translator:
Hlavní intruzní fáze variských žul ​​trvá od 325 do 315 mil. let, k menším rozsáhlým magmatickým událostem došlo až do roku 290 mil. Stoupající granitové taveniny bohaté na tekutiny asimilují metasedimenty kovových ložisek a redistribuují obsah kovu. Sn, Li a W jsou obohaceny o vhodné struktury apikálních částí intruzí, vulkanických trubek, brekcií a zlomových zón, částečně o bohatou polymetalickou složku (Cu, Sb, Bi, Co, Au, In). Hydrotermální-metasomatické procesy přetiskují již existující stratiformní ložiska a vytvářejí další obohacení ve vhodných litologiích. Hydrotermální-metasomatické procesy přetiskují již existující stratiformní ložiska a vytvářejí další obohacení ve vhodných litologiích.)



340 - 330 Ma

The Gondwana-Laurussia collision results in the Variscan orogeny. Peak metamorphic conditions (UHP) occurred around 340 Ma. At about 330 Ma, the orogenic collapse and exhumation of the subduction-accretionary complex led to the recently observed configuration of the nappe pile. Metal bearing mounds and muds form various stratiform mineralisations including sulfide seams, metamorphic skarns and similar metal-enriched formations. The redistribution of Hg, Sb, Au, As and Ag in different parts of the nappe pile depends on the specific metamorphic P-T conditions.

(prozatímní překlad - google translator:
Srážka Gondwana-Laurussia má za následek variskou orogenezi. Vrcholové metamorfní podmínky (UHP) nastaly kolem 340 Ma. Kolem 330 Ma vedly orogenní kolaps a exhumace subdukčně-akrečního komplexu k nedávno pozorované konfiguraci příkrovu. Kovové valy a bahna tvoří různé stratiformní mineralizace včetně sulfidových slojí, metamorfovaných skarnů a podobných formací obohacených kovy. Redistribuce Hg, Sb, Au, As a Ag v různých částech hromádky příkrovu závisí na konkrétních metamorfních podmínkách P-T.)


470 - 360 Ma

From the Ordovician to the Devonian, extensive plate-reorganization due to back-arc rifting form passive continental margins with sequences of turbiditic sediments with intercalations of carbonates, quartz sandstones and conglomerates. Bimodal volcanism and hydrothermal activity with metal bearing mounds and mud were interbedded with the sediments. Main metals are Fe, Zn, Cu, Sn, W, Co, Bi, Sb, Ag, and Au.

(prozatímní překlad - google translator:
Od ordoviku po devon rozsáhlá desková reorganizace v důsledku zpětného obloukového riftingu tvoří pasivní kontinentální okraje se sekvencemi turbiditických sedimentů s vložkami karbonátů, křemenných pískovců a slepenců. Bimodální vulkanismus a hydrotermální aktivita s kovonosnými valy a bahnem byly proloženy sedimenty. Hlavními kovy jsou Fe, Zn, Cu, Sn, W, Co, Bi, Sb, Ag a Au.)



580 (?) - 510 Ma

During the late Proterozoic and the Cambrian, turbiditic sediments with intercalations of carbonates, contemporarily intruded by granodioritic batholiths, form an active continental margin of Northern Gondwana. Carbon bearing layers in metasediments act as geochemical traps in later stages. Possibly accumulation of Fe, As, Sb, Ag, ±Au in sedimentary strata.

(prozatímní překlad - google translator:
V průběhu pozdního proterozoika a kambria tvoří aktivní kontinentální okraj severní Gondwany turbiditické sedimenty s interkalacemi karbonátů, které jsou v současnosti intrudovány granodioritickými batolity. Uhlíkové nosné vrstvy v metasedimentech působí v pozdějších fázích jako geochemické pasti. Možná akumulace Fe, As, Sb, Ag, ±Au v sedimentárních vrstvách.)



(zdroj obrázků a textů: projekt WISTAMERZ, Map-of-the-Erzgebirge-and-Vogtland-Area, dostupné on-line)


Nástin vývoje Českého masivu resp. České republiky - území Čech. Moravy a Slezska

text v přípravě

Geologická stavba České republiky je velmi pestrá a ve světě najdeme jen stěží obdobné příklady její variability na tak malém prostoru. Na našem území se vyskytuje mimořádné množství minerálů a horninových typů odrážejících nejrůznější epochy vývoje Země.
Stejně pestré je i množství geologických jevů, které můžeme v České republice studovat, a které si zaslouží naši pozornost a v mnoha případech i ochranu.
Naše území je poměrně intenzivně prozkoumáno, pracují na něm geologové již od konce 18. století. Geologická stavba je zachycena na řadě geologických map, které patří ve světovém měřítku k nejzdařilejším. Velké množství utříděných informací pak bylo řadou autorů zpracováno do mnoha přehledných publikací, jež se zabývají geologickou stavbou a historií našeho území.
Česká republika je z větší části tvořena zbytkem variského horstva, které vznikalo přibližně před 380 až 300 miliony let v období svrchního devonu, karbonu a spodního permu. V celé Evropě najdeme v současnosti pouze denudační relikty tohoto horského masivu, např. anglický Cornwall., Armorický masiv ve Francii nebo německý Schwarzwald a Harz. Nejvýchodněji položený, největší a současně i nejlépe zachovaný zbytek tohoto horstva je označován jako Český masiv. Téměř celá východní část republiky je překryta druhohorními a třetihorními horninami, které vznikly a na naše území byly přesunuty během horotvorných procesů označovaných jako alpinské vrásnění. Tyto procesy začaly probíhat asi před 100 milióny let a pokračují prakticky do současnosti. Jejich působením vznikaly např. Alpy v Rakousku nebo celý karpatský oblouk, jak ho známe např. z území Slovenské republiky, Ukrajiny a Rumunska. Ačkoliv byl Český masiv v době alpinského vrásnění stabilní částí kontinentální kůry, došlo na jeho území k oživení některých zlomů a ve třetihorách proběhla intenzivní vulkanická činnost, jejíž poslední dozvuky můžeme zaznamenat v době nedávno minulé - asi před 170 - 900 tisíci lety (Komorní a Železná hůrka v západních Čechách). Variský denudační relikt českého masivu se skládá z geologicky odlišných oblastí, které byly původně samostatnými mikrokontinenty v severní části "prakontinentu" Gondwany. V současné stavbě masivu tyto oblasti označujeme jako moldanubická (moldanubikum), středočeská (bohemikum), sasko-durynská (saxothuringikum), lužická (lugikum) a moravsko-slezská (moravosilezikum). Výše zmíněnými variskými horotvornými pochody byly tyto části spojeny do jednotného bloku a přibližně od karbonu vystupují jako celek. V mladších útvarech byl Český masiv překryt druhohorními a třetihorními sedimenty, které se částečně zachovaly a částečně byly odstraněny zvětrávacími a denudačními pochody. Konečný ráz vtiskly krajině Českého masivu až čtvrtohorní události, z nichž nejdůležitější byl vliv chladného klimatu spojený se zaledněním jeho okrajových částí (Opavsko, Krkonoše, Frýdlantsko nebo Šumava) a následné utváření současné říční sítě.



... centralni-variscidy-upraveno-dle-Dalmeyer-et-al-1995...



... řez-SZ-JV-upraveno-Walter-2007 (Avalonia a Armorica = "kadomské patro" - Cadomian lower crust)...



zdroj: https://slideplayer.cz/slide/13439075/

originál: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1631071308002873?via%3Dihub

Geology-of-the-Bohemian-Massif-modified-after-Linnemann-et-al-2008 (zdroj: Evolution of the Rheic Ocean, dostupné on-line)

LEGENDA A POZNÁMKY

⁽¹⁾ variscidy = "Jako synonymum termínů „variský“, „variscidy“ se často používají termíny „hercynský“, „hercynidy“ (kritickou diskusi a literaturu k ní viz např. Oczlon 1992, str. 8). Termín „variská orogeneze“ lze chápat jako synonymum termínu „kolize Gondwany a Laurussie“ v jeho širším pojetí, zahrnujícím dílčí subdukční a kolizní děje  předcházející konečnému spojení.
(zdroj: Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu, Jan Cháb, ČGU Praha, 2008)
⁽²⁾ viz knihy a přednášky RNDr. Petra Rajlicha, CSc. a skvělý web geoterra.eu
⁽³⁾ Český masiv -
⁽⁴⁾ ... a samozřejmě celé Čechy ⁽³⁾, okolí a Evropu v kontextu geologického vývoje světa
⁽⁵⁾ horotvorné (orogenní) pochody ("orogeneze") = "vrásnění kadomské/asynstské", "vrásnění kaledonské" (našeho Ašska se pravděpodobně nedotklo), "vrásnění variské/hercynské/armorické)" a "vrásnění alpínské"
⁽⁶⁾ ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. [Karlovy Vary]: Karlovarský kraj, 2015. ISBN 978-80-88017-24-0. (např. str. 16); "postorogenní granitoidní magmatismus" související se vzájemnou kolizí litosférických desek v modelu "konvergetního rozhraní", kdy se dvě lt desky přibližují a dochází k zániku jedné podsouváním pod druhou, ke vzniku pásemných pohoří a ke vzniku granitoidních/granitických (lehkých a málo viskózních) tavenin, jež tvoří magmatické krby, jsou shopné se protavit až k zemskému povrchu a tvoří po utuhnutí významné geologické struktury typu "batolit", "pluton" apod. ("Smrčinský pluton", "Kalovarský pluton" atd.)
⁽⁷⁾ nejen proto je gologie tak fascinující - skýtající nekonečné možnosti pro další výzkumy, interpretace a přibližování se "pravdě"
⁽⁸⁾ geologickou minulostí se v geologi zabývá tzv. "historická geologie" (wikipedie), úvod do historické geologie - VŠB - (dostupné on-line)
⁽⁹⁾ přičemž jde o procesy neustále probíhající a - díky našemu krátkému životu - téměř nezaznamenatelné, viz článek "Geologický čas a cykly"
⁽¹⁰⁾ zda jde skutečně o dozvuky a všechny děje budou postupně utichat až do období dalšího dlouhého klidu nevíme, ... příčinou alpínského vrásnění je rozpínání Atlantiku - jihoamerické litosférické desky v oceánských riftových zónách, která úspěšně tlačí na desku africkou a ta na naší desku euroasijskou; v budoucnu tím pádem zanikne středozemní moře a zřejmě proběhne další významná orogeneze s dopady i do našeho regionu (podrobně o deskové tektonice/litosférických deskách atd. - VŠB - tc-lit-desky (dostupné on-line)
⁽¹¹⁾ geology mnoha národností - podle toho, kam Ašsko zrovna patřilo :-), pohlédneme-li až do dob Goethových ... text v přípravě
⁽¹²⁾ RNDr. Petr Rojík, PhD. (CV, paměť národa, UK, FB)
⁽¹³⁾ dnes jsou v geologické stavbě Ašska (tj. v části Smrčin a jz. části Krušných hor) rozlišována "dvě patra" - kadomské a variské, každé je tvořeno jinými horninami, které jsou rozdílného původního stáří a (tektonické) stavby, přičemž celá stavba byla vytvořena právě při variském vrásnění a dotvořena vrásněním alpínským
(podrobněji viz ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975. (svazek 48), ŠTELCL, Jindřich; BENEŠ, Karel a PTÁK, Josef. Základy drobné tektoniky a petrotektoniky. Brno: UJEP, 1980., vysvětlivky ke geologickým mapám apod.(viz články: "Geologie Ašska, geologické mapy, řezy a historie"; "Geologie Smrčin (včetně Ašska) - kontext"); variské horstvo mohlo dosahovat nadmořských výšek 2-8 km (a dnešní řez v úrovni terénu je vlastně v této hloubce původního horstva, s průběžným modelováním vnitřními (endogenními) geologickými silami (v posledních 65-20 milionech let) a vnejšími (exogenními) geologickými silami v posledních cca 20-2 miliónech let, působících kontinuálně neustále, tj. i právě teď (více v článku "Geomorfologie Ašska") 
⁽¹⁴⁾ materiál odnesen vodami řek a (zejména) uložen v přilehlých depresích s jezery (Chebská a Sokolovská pánev...)
⁽¹⁵⁾ například ortoruly řazené k přeměněným, původně kadomským granitům
⁽¹⁶⁾ například svorová série, nejméně dvakrát přeměněná
⁽¹⁷⁾ nám velmi dobře známé zemětřesení - "zemětřesné roje", výrony horkých minerálních vod, výrony plynů, pozůstatky sopečné činnosti staré jen stovky tisíc let
⁽¹⁸⁾ chovající, jevící se nepředvídatelně nebo postavená na později neobhajitelných a zpochybněných základech
⁽¹⁹⁾ podle toho kde se Ašsko právě "zeměpisně" nacházelo, tedy hypoteticky (fyzicky - jako pevnina v dnešní podobě - samozřejmě neexistovalo), ... spíš hovoříme o Českém masivu jako větší jednotce a jeho (opět hypotetickém) situování v rámci vzniku a vývoje zemské kůry (dle teorie litosférických desek), ... zhruba od prvohor (ordoviku), kdy jsme se nacházeli na jižní polokouli se složitým způsobem přemisťujeme k severu (!), naše dnešní poloha je pouze přechodná a platná pro současnost, v budoucnosti budeme jinde, ... zatím máme jistotu, že stále "plujeme" na sever :-) (Earth 100 Million Years From Now), (How Earth Will Look In 250 million Years), (pěkně animovaný vývoj Země ve 24 hodinách se spoustou údajů - History of the Earth)
poznámka: (samostatné krustální celky/mikrokontinety z velmi starých hornin, ze kterých byl český masiv později agregován...)
⁽²⁰⁾ mít kliku (mít kliku – užívá se nejčastěji ve významu mít štěstí; šťastná náhoda. Uvádí v r. 1929 Nováček. Původ z německého Glúck = štěstí.), a lepší vysvětlení :-)
⁽²¹⁾ Ai = artificial intelligence
⁽²²⁾ kontaktní metamorfóza - pozůstatky "kontaktní dvory", velmi pomalé chladnutí žulových plutonů (desetitisíce až desetimiliony let...), příklad projevů žulového magmatického krbu - SRN-jezero
⁽²³⁾ xxx
⁽²³⁾ xxx