informační tabule - rozpracováno
Milý návštěvníku,
právě stojíš u skupiny skal, jež byly vymodelovány vnějšími (exogenními) geologickými silami, tj. činností vody, mrazu, větru, živých organismů, změnami teplot, neustálým působením chemických dějů různého charakteru a gravitací. Výsledky těchto mocných sil vidíš právě v přítomném okamžiku a těžko si představíš tisíce, statisíce a milióny let, po kterých den, co den působily. Mechanické rozrušování, odnos mikro částeček a chemické zvětrávání minerálů vytvořily zajímavé tvary malých rozměrů. A právě tyto rozličné "nanoformy", jak se v geomorfologii malé tvary odborně nazývají, zde můžeš obdivovat. Prohlédni si "celkovou i detailní stavbu skal", které jsou tvořeny kvarcitickým svorem, přeměněnou (metamorfovanou) horninou střední odolnosti.
Všimni si:
"Skalního okénka", které je v místě menší odolnosti horniny a bylo zformováno působení větru, vody, mrazu a souvisejících chemických procesů.
"Podlouhlých štěrbin s důlky v řadě", různě tvarovaných, tvořených mělčími či hlubšími prohlubněmi ve směru ploch břidličnatosti, jež vznikly vyvětráním odolnějších částí horniny, zejména tzv. vypoceného křemene.
"Větších různě tvarovaných prohlubní", jejichž vyduté (konkávní) tvary různé hloubky a rozevření, vznikly zejména větrnou erozí méně odolných částí horniny nebo prohloubením otvorů po vyvětralých peckách křemene.
"Velkého samostatně na terénu ležícího bloku skály", jež je výsledkem eroze, řícení a přemístění po svahu díky gravitaci.
"Větších kapes", značně "rozevřených puklin", "převisů" a "jeskyněk", vzniklých odnosem měkčích částí horniny, působením mrazu, vody, řícením a posunem skal po svahu "ploužením".
Zkus prozkoumat a uvidět:
- "břidličnatost horniny" s generelním sklonem k severozápadu, dovolující její těžbu lámáním v ploché kameny (dříve používané na Ašsku při stavbách domů, zdí, a zejména štětových cest),
- "rovnoběžný systém tahových puklin", kolmý na břidličnatost a dělící skály v menší bloky,
- "vypocený křemen" místy značně nahloučený, což jsou čočky a žíly křemene různých barev, tvarů a mocností, vykrystalovaných z minerálních roztoků putujících při metamorfóze horninou,
- "provrásnění horniny" projevující se různým větším "zprohýbáním" a křivostí ploch břidličnatosti i křemenných žil,
- "provrásnění horniny na mikroúrovni" viditelné na plochách břidličnatosti jako jejich zvarhánkovatění či zkrabacení (svraštění),
- "stavbu horniny" (tzv. "texturu"), která je "plošně paralelní" a na plochách kolmých k břidličnatosti viditelná jako nepravidelné páskování - střídání vrstviček zrn křemene a slíd,
- "první hlavní stavební součástku svorů" - křemen (bílá nebo světlá zrna v kolmých řezech na břidličnatost),
- "druhou hlavní stavební součástku svorů" - slídy (nazelenalý chlorit, stříbrný muskovit a černohnědý biotit, které upoutají svým leskem na rovných nebo jemně zvrásněných plochách břidličnatosti,
- "další přidružené minerály" - obecný granát (obvykle malá zvětralá hnědá zrna) a sodno-vápenatý živec (plagioklas, bílá oválná zrnka),
- "lokální rezavé zbarvení horniny" způsobené roztoky oxidů železa vznikajících zvětrávání biotitu - tmavé slídy.
Kvarcitické svory Ašska jsou složením a vzhledem značně variabilní. Řadíme je mezi přeměněné (metamorfované) horniny, které vznikaly za středních metamorfních podmínek - při teplotách 450-750 °C a tlaků 2-12 kbar, přeměnou jemných mořských sedimentů původem z prvohorních (kambrium) a starších moří. Tyto sedimenty (tj. usazené horniny označované jako "protolit" = výchozí materiál pro pozdější přeměněné horniny) vznikaly erozí hornin starých kontinentů, do moří byly přemísťovány především větrem, kde za desítky milionů let vytvořily vrstvy několik kilometrů mocné. Svory byly zformovány koncem prvohor (cca před 330 mil. lety) regionální přeměnou (metamorfózou již zmíněných "protolitů"), probíhající desítky milionů let hluboko v kořenech tehdejšího variského horstva. V té době jsme se vyskytovali poblíž rovníku a náš tehdejší terén, připomínající dneší Himálaj, byl důsledkem srážky kontinentů Gondawany a Euroameriky. K metamorfóze přispělo i působení hlubinného magmatismu - protavení smrčinských žul do vznikajících geologických struktur (před 311-364 mil. lety). V geologické mapě tvoří svory široký pruh JZ-SV směru (mezi Aší a Podhradím) a v rámci geologie Smrčin jsou řazeny do tzv. "svorové série" pravděpodobného stáří "protolitu" proterozoikum-kambrium (s přepracováním při - již zmíněných - pozdějších variských horotvorných procesech).
Zdejší skály a skalky různých tvarů získaly svou dnešní tvář v nejmladším geologickém období Země, kterého jsme součástí a pozorovateli. Označujeme jej jako kvartér (čtvrtohory), moderně chápaný coby speciální podjednotka kenozoika (třetihor). Kvartér započal před 2,588 milióny let první dobou ledovou a trvá dodnes. Můžeme jej charakterizovat jako velmi dynamické období opakujících se klimatických změn, střídání chladných období - glaciálů (dob ledových) a teplejších, vlhčích období - interglaciálů (dob meziledových). Výrazné teplotní výkyvy a kvarterní oscilace klimatu měly hluboké následky - posunovala se klimatická pásma, kolísaly hladiny světových oceánů, migrovala rostlinná i živočišná společenstva a opakovaně se střídala období intenzivního rozrušování (destrukce) a hromadění (akumulace), čímž se utvářel současný reliéf. Převážná většina dnešních rostlin a živočichů (včetně člověka) má své přímé či nepřímé předky právě v tomto - z geologického hlediska - velmi mladém a krátkém období.
Na formování současného Ašského reliéfu terénu se podílely nejen již zmíněné exogenní vlivy, ale i další okolnosti jako je širší geologická stavba území (vliv starších geologických struktur), místní odolnost hornin proti větrání a neotektonika (pohyby v důsledku dodnes odeznívajících alpinských horotvorných pochodů). V posledních několika desítkách milionů let se tak tvář ašské krajiny změnila z fádní "paroviny" ve vrchovinu s místy hluboce zařízlými údolími potoků, širokými nivami, mocnými uloženinami zvětralin u pat svahů, občasným výskytem odolnějších skal a výškovými rozdíly terénu ve stovkách metrů.
Milý návštěvníku - vše si prohlížej, zkoumej a hlavně nic nenič. Skálu lámat nemusíš, spousta kamenů ležících kolem ti je k dispozici.
Budeš-li chtít vědět víc - zavítej na webové stránky "GeologieAsska.cz".
Zdař bůh!
QR kód geologieasska.cz
1) (nejmladší geologické minulosti) Chl., 2002, str. 359
2) Chl., 2002, str. 360-361
3) drtivá většina tvarů reiéfu (terénu) není starší než 60 mil. let, mnoho tvarů vzniklo až v kvartéru (cca 2,6 mil. let)
zdroj: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2018/Z0051/um/67875577/3.pdf (u mě Geomorfologie Ašska)
4) vypocený křemen =
5) při tzv variské orogenezi v devonu až permu (mladší prvohory)
poznámka:
průměrná teplota v glaciálech kolem 0 °C, v interglaciálech 10-15 °C s vyšší vlhkostí než dnes, kdy je průměrná teplota v na Ašsku 4-5 °C (ve vegetačním období pak 8-10 °C) (Škvor, 1973, str. 7)
bližší informace o geologii Ašska najdeš na webu "GeologieAsska.cz) - QR kód
autor textu a fotografií: Ing. Zdeněk Nepustil