text v přípravě
... zatím jen nečekané odhalení :-)
P.S.
... "Dodnes se vedou debaty, zda by na některých lokalitách nebylo možné těžbu obnovit, tentokrát s ohledem na ekologii a moderní technologie."
... o Au jsem vedli debatu na Ašské čajové pohodě a v přípravě je expedice, na kterou se všichni v týmu těšíme (hlavně proto, že bez větší námahy zbohatneme)...
... jsme vybaveni zcela tradičně, neekologicky a chybí moderní technologie = máme kracky, rýžovací pánve, síta, lopaty a lopatky, lupy, vozík na zlato, gumáky, repelent a pepřák (proti komárům, čumilům a indiánům)...
... zatím nám chybí čas (sháníme), rýžovací žlab (sháníme investora ze zahraničí) a prachy (taky sháníme)...
... kdybyste tedy byl někdo rychlejší než my, tj. nálezem valounu, valounku (vzor na obrázku níže), plíšků, zlatinek či prachu zlatého - volejte nebo napište (pro větší kusy osobně přijedeme, odborně je prozkoumáme, do ašského muzea odevzdáme a fundovanou zprávu do rubriky "Tajemství, legendy a nečekaná odhalení" Listů Ašska neprodleně zašleme)...
... příklad co hledat - cena 250 000 - 400 000 USD... :-)
alchymistická "výroba" zlata v Aši :-)
"Pověst vypráví, že prý v Aši se odehrála jedna z nejpodivnějších transmutací. Bylo to v roce 1704, když se do Vídně vracel vyslanec Liebknecht. Cestou se seznámil s hodně zcestovalým cizincem ovládajícím plynně několik jazyků. Mezi řečí se muži dotali až na alchymii. Vyslanec nevěřil cizincovým slovům o transmutaci láztek a tak zastavili u kovárny a provedli zde celkem tři pokusy. Mělo to být 16. a 17. února. První pokus byl se rtutí. do níž cizinec přisypal červený prášek a po vychladnutí z něj vysypal čsté zlato. Druhý pokus nevyšel a tak udělali třetí, kdy do roztaveného zlata přidali jiný prášek. Po přidání zlato okamžitě zbělelo a získali z něj čisté stříbro. Kdo nevěří, ať tam běží."
(zdroj citace: TOMÍČEK, Rudolf. Benátčané v Západních Čechách: pověsti a fakta pro děti i dospělé. [Sokolov]: Muzeum Sokolov, p.o. Karlovarského kraje, 2017. ISBN 978-80-86630-29-8.)
"Aš - uskutečnila se zde jedna z nejpodivnějších transmutací - v únoru 1704 wertherburský vyslanec Liebknecht cestou z Vídně jel se záhadným cizincem, při rohovoru o alchymii byl vyslanec skeptický - tak, při zastávce v Aši, v kovárně, vložil cizinec do kelímku rtuť, k ní nasypal červený prášek, po ztuhnutí vklopil z kelímku zlato. Potom provedl 2. transmutaci ve stříbro, obé potom daroval vyslanci a jel svojí cestou do Francie. Louis Figuier píše, že šlo o velkého adepta Lascarise (nar. na ostrově Mytilene, ze staré císařské rodiny), zasvětitele Solomona Trismosina, znal jej dánský kancléřský rada Dippel. 3 kelímky z této transmutace se nacházely na Jenské univerzitě."
(zdroj citace: Lóže u Zeleného slunce, dostupné on-line)
(zdroj obrázků: http://www.novakoviny.eu/knizni-publikace-22/15-web/publikace/1559-pribehy-ceskych-alchymistu-a-mystiku)
"V temné zimě roku 1704, kdy severní větry pronikaly hluboko do Evropy, se v tichých vesnicích a městečkách šířila šeptem tajemná legenda. Vyprávěla o jednom z nejpodivuhodnějších alchymistických úkazů, který se měl odehrát v krajinách českých.
Wertherburský vyslanec, pan Liebknecht, se vracel ze své diplomatické mise ve Vídni. Na své cestě zpět měl za společníka záhadného cizince, jehož znalosti jazyků a zemí byly nesmírně rozsáhlé. Tento tajemný muž, jenž mluvil plynně francouzsky, italsky, latinsky a řecky, byl znám jako cestovatel mezi evropskými dvory.
Když projížděli zasněženými Čechami, rozhovor se nevyhnutelně stočil k alchymii. Liebknecht, skeptik až do morku kostí, popíral možnost přeměny obyčejných kovů ve zlato, pokud to neviděl na vlastní oči. Cizinec, který se zdál být laskavý a tajemný zároveň, mu navrhl, aby se stal svědkem něčeho mimořádného.
Šestnáctého února dorazili do městečka Aš, kde cizinec bez jediného slova vedl vyslance k místnímu kováři. Žádal, aby mohl experiment uskutečnit u jeho pece, ale museli počkat do příštího dne. Ráno, za zvuku kovářského kladiva, cizinec vložil do kelímku rtuť a smísil ji s červeným práškem. Výsledkem bylo zlato zářící jako slunce.
Navzdory působivému úspěchu cizinec pokračoval a ukázal další úkaz. Vložil do kelímku znovu rtuť a zlato, ale tentokrát přidal jiný prášek. Zlato ztratilo svou barvu a přeměnilo se na nejčistší stříbro. Tato transmutace byla tak neuvěřitelná, že dokonce i skeptický Liebknecht byl překvapen.
Legenda praví, že cizincem nebyl nikdo jiný než Lascaris, tajemný alchymista pocházející z císařské rodiny. Jeho znalosti a dovednosti byly předávány pouze těm nejvyvolenějším, a jeho jméno bylo známé mezi největšími adepty hermetismu.
Říká se, že na Jenské univerzitě byly po dlouhou dobu uchovávány tři kelímky, které byly použity při této transmutaci, jako důkaz této podivuhodné události. Přesto, zda se tato událost skutečně odehrála, zůstává zahaleno tajemstvím, stejně jako samotný Lascaris, jehož stín stále bloudí po cestách alchymistických legend."
(zdroj textu a obrázku: AŠ (Cheb)- Alchymista Lascaris - Posted on 9.9.2024 by hasic7 - dostupné on-line)
(původně: STEJSKAL, Martin a MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna, aneb, Průvodce po magických místech Československa. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-85192-08-X.)